Krajina petrovicka
Vítáme vás v kraji kamenů. Na našem kraji je zajímavý nejen jeho kamenitý ráz, ale i historie a paměti lidí. V tomto kraji se žilo chudě, ale o to více tu byla předávána víra. Věříme. že při toulkách naším krajem potkáte dobré a srdečné lidi a bude vám u nás dobře:)
KŘÍŽE A KAPLIČKY
V našem kraji je mnoho míst, kam se můžeme podívat a obdivovat díla, která vybudovali a nebo zachovali naši předchůdci. Jedná se nejen o různé stavby a památky, ale také o nádhernou přírodu a krajinu, která láká k výletům i odpočinku. Rádi bychom vás provedli místy, která stojí za povšimnutí. S laskavým svolením pana Václava Kdolského a Josefa Žemličky vám představíme jejich společnou práci. Pan Václav Kdolský nafotografoval a pan Josef Žemlička sepsal historii křížů a kapliček, které stojí v našem kraji. K některým se váží i zajímavé pověsti, které by upadly v zapomenutí. Pro jejich vysoký počet je budeme přidávat postupně a je možné, že tam brzy objevíte obrázek z vašeho okolí.
Za poskytnutí materiálů děkujeme:)
Církevní symboly
Kříže, Boží muka, kapličky, sochy svatých, zvoničky-to jsou též památky, kterými oproti okolním státům vyniká Česká zem. Po staletí zde plní řadu funkcí, nejen náboženských. Staly se též součástí české krajiny.
Není zde u nás sebemenší vesničky, kde bychom neviděli kříž, sochu, zvoničku nebo kapličku. Zvlášností je, že tyto památky spatřujeme mimo vesnice, umístěny jsou u cesty na rozcestích v polích i volně v krajině. Nejvíce křížů, soch a kapliček v Čechách bylo postaveno v dobách císaře Karla IV., potom v době barokní a mnohé byly stavěny v dobách válečných. Zvoničky dosáhly největšího rozsahu v našich vesnicích v době císařovny Marie Terezie, která roku 1751 vydala tzv. ,,ohňový patent", který měl 30 článků. Nařizoval nočním vartýřům- ponocným, aby při nebezpečí požáru udeřili na zvon. Vyskytne-li se oheň v okolních osadách, má se štermovat (trhavé zvonění), a tak byli lidé svoláváni k ohni. Povinností ponocného bylo, vyslat též koňaře (jezdce na koni) do blízkých míst, a tam neštěstí nahlásit. Zde udělat alarm (poplach).
Do vesnic, kde nebyl kostel, pořizovala vrchnost zvonky. Takto se postupně rozšířily do všech vesnic. Později si vesnice pořizovaly zvonky samy. Umístění zvonků bylo různé, většinou uprostřed vesnice. Na mnoha místech byl zvonek zavěšen na větvích starého stromu rostoucího na vhodném místě na návsi nebo byl umístěn v dutině staré lípy, nacházející se ve vsi. Kde nebylo takového stromu, byla udělána zvonička. Prvními takovými zvoničkami byly suché, nahoře rozdvojené stromy tzv. dvoják, kde byl zavěšen zvonek, nahoře opatřen stříškou. Takto zhotovená zvonička byla umístěna na vhodném místě uprostřed návse. Tyto dřevěné zvoničky časem procházely různými obměnami. Dřevěné byly nahrazeny kamennými, zděnnými. V místech, kde byla kaplička s věžičkou, byl zvonek umístěný do ní nebo zvonička k ní přistavěna.
Ponocný na vsi se postupně změnil ve zvoníka. K původní povinnosti požární přibyly další. Vyzvánění po způsobu měst a farních obcí, kde se vyzvánělo denně ráno, v poledne a večer tzv. klekání, pak také v pátek ve tři hodiny a zvonění zemřelým. Hlasem zvonku začal být doprovázen zemřelý na poslední cestě z vesnice. V té době na mnoha místech začalo být k jednoduchým zvoničkám přistavováno přístřeší (zděné zvoničky), kde byl už zvoník i zvon chráněn před nepříznivým počasím.
Ojediněle zde v našem kraji spatříme zvoničku postavenou na chalupě nebo ve statku. Takovými zvoničkami se vyznačovala Šumava. Byly mimo vesnice, též na daleko od sebe vzdálených samotách. Zde v minulosti při krutých zimách byl zvon jediným nástrojem k předávání zpráv jeden druhému. Různá smluvená znamení oznamovala úmrtí, nemoc, požár aj. Zemřel-li zde někdo za kruté zimy, byl ponechán ve stavení a pohřben byl až na jaře, kdy k tomu byly nové podmínky.
Josef Žemlička
Socha Panny Marie u vil:
Socha Panny Marie je umístěna na kamenném podstavci, který stojí na levé podezdívce okraje mostu. V pozadí je vidět viklan Vrškámen.
Kříž na podezdívce mostu u silnice z Petrovic do Milevska:
Most dle vytesaného letopočtu na podezdívce byl přes potok Brzina u vil postaven roku 1888. Uprostřed podezdívky vpravo na kamenném podstavci je litinový kříž celý i s Kristem černě natřený s nápisem na litinové desce CHVÁLA KRISTU. Kříž byl na mostu zřejmě postaven současně s mostem.
Kříž ve vilách za rozcestím a císařskou silnicí:
Hned u silnice na Milevsko stojí vysoký kamenný kříž s Ježíšem. Ramena kříže jsou jetelově zakončena. V dolní části je vytesán kalich a na podstavci je uveden letopočet 1881. Po stranách rostou dvě staré lípy.
Kříž u autobusové zastávky v Kojetíně:
Litinový křížek je na vysokém kamenném podstavci s vytesaným kalichem a hostií..Na spodní části je uveden letopočet 1868. Pod křížkem je deska s nápisem Chvála Kristu. Kříž je umístěn v ohrádce se zdobenými čtyřmi kamennými sloupy spojenými železnými tyčemi.
Kříž se nacházíu silnicde na Milevsko v místě, kde je odbočka do Porešína a také odtud vede stará polní cesta do Obděnic. Původní kříž, který zde stál, byl celý kamenný..
Kříž ve vršku před Kojetínem:
Před Kojetínem, na levé straně silnice do Milevska, uprostřed kopce v plotu zahrady č.p. 33 (Pilíkovi) je postaven na vyšším kamenném podstavci malý litinový křížek. Připomíná zde tragickou událost z dob povoznctví.Při pádu z vozu se zde smrtelně zranil vozka. Letopočet není uveden a doba vzniku křížku nám není známa.
Kříž ve stráni u Kubíčků v Kojetíně:
Na obecním pozemku u č.p. 30 ( u Kubíčků) na konci obce Kojetín, byl postaven na kamenném podstavci litinový kříž. Ramena kříže jsou zdobena vinnými listy z hrozny a uprostřed je nápis, Chvála Kristu. Na dolní části kříže je anděl, držící v jedné ruce věneček a v druhé pastýřskou trubku.
Křížek byl na toto místo převezen v roce 1995 rodinou Kubíčkovou, při pořízení nového pomníku na hřbitově. Zde byl postaven k uctění památky pana Kožmína a rovněž jako poděkování za jeho vykonanou práci pro nejbližší.
Hadáčkova kaplička v Kojetíně:
Na okraji Kojetína u zaniklé pěšiny vedoucí okolo potoka Brzina z Kojetína k Jankovskému, nyní Mikyškovu mlýnu a dále do Petrovic, se nachází barokní kaplička. Na fasádě pod pozdějším nátěrem je uveden letopočet 1810-11. Kaplička, jak vidno z fotografie, je v žalostném stavu. Je zarostlá roštím a kopřivami. Dle názvu, Hadáčkova, lze soudit, že byla postavena tímto rodem, neboť ten je Kojetíně uváděn několik století. Před kapličkou rostly tři mohutné kaštany. Nyní roste již pouze jeden a po zbývajících zbyly jen pařezy. Za kapličkou jsou dva mladší duby.
Torzo podstavce ke kříži vedle Hadáčkovy kapličky:
V těsné blízkosti kapličky leží tři části podstavce ke kříži, zřejmě již delší dobu, neboť jsou z větší části pohlceny letitou vrstvou listí z kaštanu a křovím. Jak se sem tento podstavec dostal a kde stál, se nám nepodařilo vypátrat.
Kaplička na návsi v Kojetíně:
Součástí kapličky je i vysoká zvonička. Na fasádě je uveden letopočet 1889. V roce 2002 byla kaplička péčí obce Petrovice opravena a byl pořízen nový zvon. Kaplička byla znovu vysvěcena při příležitosti 110 let trvání SDH v Kojetíně a srazu rodáků Kojetína. Před kapličkou rostu dvě staré lípy.
Kříž Benešů z Kojetína:
U cesty z Mašova do Kojetína stojí litinový kříž v blízkosti čísla 10. Ramena kříže jsou zdobena a na spodní části se nachází andělé. Kříž není udržován a v současné době je celý zrezivělý.
Farní kronika o kříži uvádí. ,, Nový kříž kamenný a litý, pořízených péčí manželů Benešových z Kojetína č. 10. Postavený na místě starého, sešlého, dřevěného, u cesty z Mašova. Vysvěcen 17. září 1911 farářem Zd. Jelínkem. Tento kříž byl poražen a zničen. Ponechán byl pouze podstavec s letopočtem.
Současný kříž byl postaven Františkem Holanem z Kojetína č.12. a Jiřím Bartůňkem z Petrovic. Kříž pochází z petrovického hřbitova od rodiny Pištěkovy.
Torzo kříže, snad smírčího, v Červeném vrchu:
Torzo kříže vysekaného z jednoho kusu kamene se nachází v horní části Červeného vrchu poblíž mostu u silnice z Petrovic na Milevsko. Postaven byl v době, kdy zde ještě nevedla silnice a starodávná cesta vedla kolem potoka.
O červeném vrchu se vyprávělo, že zde docházelo k přepadávání pocestných a obchodníků. Měl zde prý být přepaden obchodník s koňmi, který byl při přepadu zabit. Tomu by smírčí kříž napovídal. Byl- li dříve pachatel takového činu dopaden, byl často povinen nechat postavit na místo činu kříž.
Místo, kde se nyní nachází kříž, (ve svahu u silnice na pařezu), neodpovídá původnímu umístění. Místo původního umístění, ani podstavec, se nám zatím nepodařilo nalézt.
V publikaci Milevsko a jeho okolí z roku 1940 je však uvedeno, že na této cestě, před postavením silnice v roce 1855 náhle zemřel panský truhlář z Petrovic.
Kříž na zahradě Zd. Krejčího na Šumavě:
Kříž stál původně v Červeném vrchu také u vrchního mostu.Kříž byl povalen. Z tohoto místa jej odvezl p. Krejčí a postavil jej na své zahradě. Kříž je litinový na kamenném podstavci. Písemné doklady o tom, kdy byl na Červeném vrchu postaven,nenáme ani důvod jeho postavení není znám. Vypráví se, že se kdysi měl převrhnout vůz s vozkou, který pod měl zahynout.